Ztrácíš se
5. 10. 2010
Ztrácíš se,
já se jen tiše můžu dívat,
sama sebe k smrti nenávidět,
a potají plakat.
Jak éterická bytost v mlhu se rozpadáš,
v miliony kapek rosy na trávu usedáš,
co nikdy nestihnu posbírat ,
než jí slunce vysuší.
Proto nesnáším tyto rána,
trávníky plné rosy co mi jí připomínají,
hned chce se mi plakat.
------
Tak končí všechno,
to úžasné co vyplní veškerou prázdnotu,
zůstane jenom černá nicota...
s pachutí smrti,
co nutí k zamyšlení nad životem
já se jen tiše můžu dívat,
sama sebe k smrti nenávidět,
a potají plakat.
Jak éterická bytost v mlhu se rozpadáš,
v miliony kapek rosy na trávu usedáš,
co nikdy nestihnu posbírat ,
než jí slunce vysuší.
Proto nesnáším tyto rána,
trávníky plné rosy co mi jí připomínají,
hned chce se mi plakat.
------
Tak končí všechno,
to úžasné co vyplní veškerou prázdnotu,
zůstane jenom černá nicota...
s pachutí smrti,
co nutí k zamyšlení nad životem
...
(Satanka, 14. 10. 2010 5:17)